Novinky v zástavním a zadržovacím právu

zákony

Zástavní a zadržovací právo patří mezi nejstěžejnější věcná práva podnikatelů. O zástavní právo se česká legislativa nejčastěji opírá pro zajištění úvěrů. Zadržovací právo zase umožňuje věřitelům zajistit splatnou pohledávku, ke které se nemůže jiným způsobem dostat. Naši zákonodárci se proto této oblasti důkladně věnovali v rámci rekodifikace práva, a tak Nový občanský zákoník přináší změny a novinky. Zjistili jsme pro Vás, jaké!

Novinky v zástavním právu

Dá se říci, že zástavní právo prošlo kompletní rekonstrukcí. Změně se totiž nevyhnula ani samotná terminologie, kterou nový občanský zákoník sjednocuje, a ve výsledku tak hovoříme o zajištění dluhu. Příkladem je označení vlastníka zástavy jako zástavního dlužníka (viz § 1343 a 1344 NOZ).

Zástavou může zajistit rovněž jak peněžitý, tak i nepeněžitý dluh a jeho výše se nemusí řídit obvyklou cenou v době vzniku zástavního práva, ale výší, jakou si ujednají obě strany.

Předmětem zástavy mohou být nejen veškeré věci, se kterými lze obchodovat, od Nového roku je ale rovněž možné vytvořit zástavní právo i k věcem, které dosud nejsou majetkem zástavního dlužníka, tedy ještě neexistují.

Zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou a splněním některé z dalších podmínek, jako je odevzdání movité věci k opatrovnictví zástavnímu věřiteli či zápis do příslušného seznamu. Zástavní smlouva může být uzavřena i ústní formou. NOZ rovněž posiluje důraz na svobodnou vůli jednotlivce, zejména v závazkovém právu, při tvorbě a uzavírání výše zmíněné zástavní smlouvy apod.

V neposlední řadě je třeba zmínit, že novela občanského zákoníku zavedla přímý nárok zástavního věřitele na pojistné plnění v případě, že byla zástava pojištěna. Toto plnění může zadržet a uspokojit z něj svou pohledávku za podmínky, pokud nebude daná pohledávka řádně a včas zaplacena.

Co je nového v zadržovacím právu?

Zadržovací právo podobně jako zástavní právo představuje zajišťovací funkci pro případ nevymožených dluhů. Zadržovací právo ale nevzniká dohodou mezi zástavním věřitelem a zástavcem, ale je jednostranným činem, tedy zadržením věci proti vůli dlužníka. Slouží jako motivace pro dlužníka, aby uhradil svůj dluh. Zadržovací právo je dokonce silnější než právo zástavní, kdo zadrží cizí věc, na které vázne zástavní právo, má přednostní právo na uspokojení při jejím zpeněžení i před zástavním věřitelem.

Co se týká novely občanského zákoníku, zadržovací právo může nyní uplatnit pouze pro zajištění již splatného dluhu s výjimkou, kdy hrozí, že dlužník svůj dluh nesplní, protože není schopen splácet ani ostatní své závazky, může věřitel věc zadržet i před okamžikem splatnosti daného dluhu.

NOZ rovněž nově umožňuje zadržet věci v následujících případech:

  • kdy dlužník měl dluh splatit, ale neučinil tak;
  • kdy dlužník prohlásil, že dluh nesplní.

Na závěr nový občanský zákoník přinesl i novinky do oblasti zániku zadržovacího práva, kdy může zadržovací právo zaniknout, pokud se věřitel zadržovacího práva vzdá sám, a to ať již po dohodě s dlužníkem nebo i sám.

Fotografie publikována se svolením Stuart Miles / FreeDigitalPhotos.net






Přidat komentář

Musíte být přihlášeni pro komentování.

Friend: tai game mobile,tai game dao vang,